Morčecí chování

 Každé morče je jiné. Má svůj charakter, který se projeví již při prvním sbližování s ním. Poznejte dobře své zvířátko a budete s ním umět také správně zacházet. Chcete - li svému morčátku porozumět, měli byste vědět a znát, co Vám chce svými zvuky a pohyby říci.

Anatomické zvláštnosti

Morčata mají velmi křehké kosti a při pádu si je mohou velmi snadno zlomit. Proto je nutné mít je pod neustálým dozorem, zvláště při jejich volném výběhu na sedačkách a podobně.

K držení potravy používají pouze jednu končetinu, ne obě jako většina hlodavců.

Stojí na celých chodidlech, ovšem chodí po prstech, tzv. prstochodci.

Hierarchie

Skupina morčat se skládá většinou z jednoho samečka a pěti až šesti samiček. Skupinu vede sameček, který si svoji pozici "alfa samce" vybojoval ve vzájemných soubojích s jinými samci. Samečci s nástupem pohlavní dospělosti začínají bojovat o samičky. Vzájemně si hrozí ukazováním hlodáků, vydávájí sykavé zvuky, cvakají zuby, napínají nohy a dělají se většími. Samečci se pomalu dokola obcházejí a sanží se kousnout. Boje mohou vyústit až k silným kousavým útokům. Samečci bojují až do té chvíle, než se jeden vzdá a skupinu opustí. V domácím držení by takovétu utiskované zvířátko velmi trpělo a mohlo by zemřít. Proto samečky, kteří již přišli do kontaktu se samičkou, držíme odděleně.

Samičky spolu nebojují a většinou se velmi dobře snášejí. Hierarchie mezi nimi ovšem existuje také. Jedna samička je vůdčí, tzv. alfa samice, a udržuje pořádek ve skupině. Velmi dobrým příkladem vůdčí samice je naše Rozárka. Řídí chod v ubikaci, u jídla musí být první a nejčastěji zaujímá polohu v pelíšku na domečku, odkud má výborný rozhled na ostatní. Pokud již nějakou starší samičku doma máme a chceme k ní pořídit další, je třeba je seznamovat na neutrální půdě. Chvíli bude trvat, než si na sebe zvyknou, starší bude tu mladší odhánět, ale chce to trpělivost. Většinou se ze samiček stanou velké kamarádky a táhnou spolu za jeden provaz.

Řeč morčat

Kdo chce porozumět řeči morčat, musí se dobře dívat i poslouchat, protože zvuky, které morčata vydávají , jsou často spojeny s řečí těla.

Zvukové projevy

Kvíkání: zní jako pronikavé pískání a znamená žadonění o potravu.

Žalostné pískání: projevují se jím mláďata, která hledají matku nebo sourozence. Pokud takto smutně pískají jednotlivě chovaná zvířátka, žádají naši pozornost a my bychom se jim měli věnovat.

Kvokání: s uklidňujícím vrkáním pobíhá samička okolo svých mláďat a slibuje jim ochranu, potravu a teplo. Kvokáním vyjadřují morčátka dokonalou spokojenost, kterou mohou zvýraznit výskoky a bláznivým pobíháním, které je časté především u mladých jedinců.

Mručení: je nejpřátelštější pozdrav mezi morčaty. Členové smečky se takto zdraví a při tom se očichávají a dotýkají se nosy.

Cvakání zuby: jediné výstražné gesto, které morče ovládá. Toto cvakání znamená předehru boje, proto takto hrozící morčátko nechte na pokoji, jinak byste mohli utržit pěkné kousnutí.

Brumlání: vyluzuje sameček dvořící se samičce

Řeč těla

Očichávání se: morčata se dotýkají nosy nebo se očichávají v řitní oblasti. Zjišťují při tom, zda se jedná o členy cizí smečky, jakého je jedinec pohlaví a u samičky, zda je připravena k páření.

Předvádění se: samečci se dělají velkými tím, že napínají nohy a napřimují se. Dělají to buď před bojem, nebo při dvoření se samičce.

Smyslové vnímání

Morčata jsou přizpůsobena k prchání před presátorem a proto musí mít velmi dobře vyvinuty smyslové orgány, aby včas poznala nebezpečí.

Sluch mají morčata výborný. Tóny vnímají dop frekvence až 33 kHz, zatím co čověk jen do 20 kHz.

Zrak je také velmi dobře vyvinut. Zorné pole je poměrně široké. Morčata dokonce rozlišují i různé barvy.

Čich je vyvinut nejlépe a je tisíckrát lepší než u člověka. Slouží především ke kontaktu mezi morčaty a při rozmnožování. Důležitou roli hraje pachové označování partnera i revíru morčat. Svého majitele morčátko také poznává podle pachu.

Chuť hraje určitou roli v napodobování. Co chutná dospělým, to většinou sní i mladí jedinci.

Hmat je zajištěn hmatovými vousy, které rostou okolo čumáku. Pomáhají morčatům orientovat se ve tmě a procházet okolo překážek.

Ochočování

Pro děti neexistuje lepší domácí zvíře, než je morče. Miluje hlazení a mazlení a je tím živější a čilejší, čím víc pozornosti se mu dostává.

Po přinesení morčátka domů, ho nechejte z krabice vylézt samo do jeho nového příbytku. Mělo by tam mít čistou podestýlku, dostatek sena, vodu v napáječce, zrní a kousek zeleniny nebo trávu. Až začne prozkoumávat okolí, baštit a čistit se, je jeho první "šok" překonán a může ho začít pomalu ochočovat. Je dobré postavit příbytek výš, aby morčátko nevidělo jen vaše nohy, např. postavte byteček na stůl. Z prvu morčátko jen pozorujte a mluvte na něj. Morčátka jsou velcí žrouti a za kousek ovoce nebo zeleniny se nechají i pohladit. Pomalu je "uplácejte" a nechte je zvyknout si na Vaše dotyky a hlas. Až si samo vezme jídlo z ruky a nechá se pohladit, můžete ho opatrně vyndat z klece. Jednou rukou ho chytněte pod bříškem a druhou přidržujte zadeček. Morčátko si berte často, čím více času mu budete věnovat a hrát si s ním, tím rychleji si na Vás zvykne a ochočí se.

Pokud si domů přinesete mláďátko, bude zřejmě plaché a bude se bát. Aby si lépe zvyklo a nelekalo se při každém pohybu okolo jeho klece, nedávejte mu domeček. Lépe si zvykne na ruch v domácnosti a nebude s tak bát.

Morčátko nechejte také denně proběhnout. Můžete mu postavit i speciální výběh, např. z kovové ohrádky, která se dá koupit na internetu nebo v lepších chovatelských potřebách. Můžete jim vyrobit různé překážky, domečky, průlezky a morčátka se tak skvěle zabaví.